| Aktuálně | Rozhledna | Velký Blaník | Malý Blaník |
KaplePřírodaPověstiFotoDobové pohlednice
Malý Blaník od Býkovic.
Příroda na Malém Blaníku je na první pohled značně podobná Velkému Blaníku. Je zde stejné skalnaté podloží tvořené světlými muskoviticko-biotitickými ortorulami s turmalínem, i zde lze nalézt množství zajímavých skalních výchozů i dlaších geomorfologickýh jevů (zejména kamenná moře) souvisejících s mrazovým zvětráváním v dobách ledových. Malý Blaník má však své odlišnosti a proto si jeho návštěvu nenechte ujít.
Pohled ze zříceniny kaple sv. Máří Magdaleny
na vrcholová skaliska na Malém Blaníku.
Východiskem k porozkoumání přírody Malého Blaníka je opět parkoviště pod Velkým Blaníkem.
Pohled od Malého Blaníka na Louňovice.
Po vstupu do lesa můžeme celkem snadno najít červenou turistickou značku a po ní pokračovat na vrchol Malého Blaníka. Opět jako na Velkém Blaníku budeme nejprve stoupat převážně jehličnatým lesem a v místech, kde začnou převládat kamenité sutě se změní i charakter vegetace na listnaté lesy s převahou buku. Kdo se zajímá o geomorfologické jevy, měl by se vypravit na Malý Blaník spíše v zimě, kdy jsou skalní výchozy i další geomorfologické jevy mezi holými stromy lépe zřetelné. Pod mohutným skaliskem na vrcholu Blaníka stojí zřícenina kaple sv. Máří Magdalény, uprostřed které roste památný strom.
Zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny.
Přírodovědně je zajímavá jednak tím, že v jejich stěnách si můžete dobře prohlédnout horniny, vyskytující se v CHKO Blaník, ale i mohutným smrkem, stojícím uprostřed zříceniny.
Netopýr v dutině stromu na Malém Blaníku.
Vrcholové partie Malého Blaníka jsou opět stejně jako na Velkém Blaníku tvořeny velkými skalními sruby, z nichž vycházejí kamenná moře, potomci a současně svědci čtvrtohorních dob ledových. Právě tyto skalnaté partie vyhovují lesní zvěři, která v nich snadno nalézá úkryt, a tak na Malém Blaníku můžete mnohem častěji než na turisticky frekventovanějším Velkém Blaníku zahlédnout srny a zajíce.
Vrcholová partie Malého Blaníku.
Lesní cestou z Malého Blaníka směrem na Býkovice se asi po pěti minutách před Vámi otevře krásný výhled na býkovický rybník a okolní louky. Před Vámi je rezervace Podlesí, kde na malém území najdete hned několik biotopů.
Rezervace Podlesí - pohled od Malého Blaníka k Býkovicím.
Otakárek fenyklový
Běžník kopretinový se svojí kořistí.
Modrásek černolemý
Úzkoštítník skvrnitý
Mandelinka nádherná
Sejdeme-li k rybníku, ocitneme se najednou v jiném světě - společně s malým býkovickým rybníkem zde máme biotop, na který jsou vázány výskyty žab včetně vzácné rosničky (na jaře a v létě se zde odehrávají významné festivaly žabí hudby) a také velké množství různých druhů vodního ptactva včetně volavek.
Výlov býkovického rybníku
Šídlo modré
Kosatec žlutý
Blatnice skvrnitá
Kobylka zelená
Za silnicí k Býkovicím se pak nacházejí mokřady s výrazně specifickým složením rostlin a živočichů - suchopýr, rosnatka, množství žab. Mokřad je oživen několika jezírky a na jaře lze zde nalézt dokonce orchideje - prstnatec májový. Zde je nutné chovat se zvláště ohleduplně.
Rezervace Podlesí - mokřady v pramenné oblasti býkovického potoka v době květu suchopýru úzkolistého.
Suchopýr úzkolistý a smolnička
Prstnatec májový
Rosnička zelená
Zelenáček šťovíkový
Šidlatka páskovaná
Pohled od Malého Blaníka k Libouni.
Literatura:
Blaník - příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník. Vydalo Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně v březnu 1997.
Zemek V. (2001): Zlatodůl Roudný. Samostatná příloha čtvrtletníku Pod Blaníkem. Vydalo Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody a Muzeum okresu Benešov.