|
Flora
 V lesích v současné době převažují převážně smrkové porosty, které nahradily značně rozšířené doubravy a dubohabřiny. Ve vrcholových partiích Velkého i Malého Blaníku najdeme ještě bučiny, které byly spolu s jedlí původně převažujícím lesním porostem. Obnovy původních porostů buků a jedlí byly zahájeny lesníkem Josefem Melicharem v padesátých letech 20. století formou maloplošné ostrůvkovité výsadby. Složení lesních porostů na Blaníku bylo v 90. letech 20. století následující - zhruba 65 % smrku, 18 % borovice, 6 % modřínu, 5 % buku a 1 % jedle.
Na některých výslunných lokalitách najdeme dubohabrové a dubolipové háje s pestrým bylinným patrem, vzácné jsou roklinové suťové lesy s atraktivními bylinami, např. lilie zlatohlávek, žindava evropská a udatna lesní.
Na loukách a pastvinách se nacházejí dvojsečné ovsíkové louky, v údolních luzích vlhké pcháčové a tužebníková lada, v polohách se střídavou vlhkostí, na nehnojených plochách charakteristická společenstva smilkových trávníků.
V krajině okolo Louňovic najdeme významná vodní a mokřadní rostlinná společenstva vázaná na rybníky a jejich okraje, potoky, na vlhké lesní cesty, podmáčené louky.
Ve společenstvech rákosin a vysokých ostřic můžeme ojediněle nalézt i silně ohroženou ostřici plstnatoplodou, častěji lze nalézt vachtu trojlistou. Častá jsou prameniště trvale dosycovaná podzemní vodou s různorodými rostlinnými společenstvy a většinou s hojnými mechorosty. V podmáčených místech v nivě Blanice se vzácně nachází bazanovec kytkokvětý. Na některých lokalitách se nachází rašelinní luční společenstva - charakteristické jsou zde např. ostřice šedavá, ostřice obecná, starček obecný, ptačinec bahenní, violka bahenní, vachta trojlistá, prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, vzácněji i všivec bahenní a tolije bahenní, druhy silně ohrožené podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Na rašeliništích v pokročilých stádiích se můžeme setkat i s masožravou rosnatkou okrouhlolistou nebo silně ohroženým suchopýrem širolistým.
Na mělkých silikátových skalních podkladech jsou časté acidofilní suché trávníky. Na hlubších skeletovitých půdách jižní expozice se nacházejí úzkolisté suché trávníky, vzácně se silně ohroženým vstavačem kukačkou. Vzácně lze nalézt společenstva skalních štěrbin a pohyblivých sutí.
 |
|
