| Vchod do kostela s náhrobním kamenem. | Do čelní zdi farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem byl druhotně - již v tomto století - zasazen náhrobní kámen Oldřicha Sezimy Karla Skuhrovského ze Skuhrova, dříve umístěný v předsíni kostela, kde býval poslední Skuhrovský z křesťanské pokory pochován - mimo vlastní kostel, pod kamenem bez rodového erbu[2] a jména, s nápisem „Léta páně 1652 dne 31. augusti zemřel a tuto leží hříšný člověk. Modlete se za jeho duši.“ Pod textem spatřujeme pouze monogram IHS. Kajícnost Oldřicha Skuhrovského je možno vysvětlit jeho pohnutými životními osudy. Zúčastnil se v letech 1618-1620 odboje protestantských stavů a v r. 1623 byl nad ním konfiskační komisí vynesen rozsudek, který učinil z jeho zboží statky manské, bez nároků pozůstalých na případné dědictví. Ještě za života Skuhrovského byly však statky v r. 1635, na přímluvu mocných katolických pánů Lobkowicze a Liechtensteina, z manství propuštěny, takže je po něm právoplatně zdědila jeho sestra Ludmila Magdaléna, provdaná za svob. pána Karla Adama Lva z Říčan a na Odlochovicích.[3]
[1] Kolář, M. - Sedláček, A.: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 128-134.
[2] Erb Skuhrovských ze Skuhrova uvádí Král v Heraldice na s. 287: Na černém štítě stříbrné břevno, klenot opakuje štítovou figuru na křídle. Sedláček v Českomoravské heraldice II na s. 221 uvádí tytéž tinktury, ovšem s odvoláním na Kolářovo zjištění z tzv. Vídeňského rukopisu v převráceném smyslu, tj. na stříbrném štítě černé břevno.
[1] Kolář, M. - Sedláček, A.: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 128-134.
[2] Erb Skuhrovských ze Skuhrova uvádí Král v Heraldice na s. 287: Na černém štítě stříbrné břevno, klenot opakuje štítovou figuru na křídle. Sedláček v Českomoravské heraldice II na s. 221 uvádí tytéž tinktury, ovšem s odvoláním na Kolářovo zjištění z tzv. Vídeňského rukopisu v převráceném smyslu, tj. na stříbrném štítě černé břevno.
[3] Radomerský, Pavel: Blaník a Louňovice pod Blaníkem. Historicko-archeologických přehled. Benešov u Prahy 1966, s. 24.
Foto Ivan Rozkošný. |
|
